Problematika metabolismu mastných kyselin

Dalším problémem, který se mastných kyselin týká, je jejich metabolizace na různé deriváty, které se účastní mnoha důležitých procesů probíhajících v lidském organismu. Hlavní oblastí zájmu odborníků se staly na tomto poli jednoznačně procesy přeměny esenciálních kyselin alpha-linolenové /ALA/ a linoleové /LA/ na jejich metabolické deriváty ovlivňující hormonální, kardiovaskulární a neurologické zdraví.

Pro bezchybné uskutečnění těchto složitých chemických reakcí je v lidském organismu nutné perfektní fungování mnoha metabolických procesů. Bylo ale dokázáno, že často se skutečná schopnost organismu vykonávat teoreticky bezproblémové reakce nevyvíjí podle logického očekávání. Je to způsobeno vlivem mnoha inhibitorů, které narušují tyto procesy a v lidském těle pak přirozeně dochází k nedostatkům a nerovnováze.

Současný člověk je oproti výlučným býložravcům částečně znevýhodněn svou nižší schopností efektivní přeměny základních esenciálních mastných kyselin na další mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Když totiž zkoumáme tuto schopnost u býložravců, člověk zůstává hodně pozadu. Je to ale logické. Člověku se tato schopnost přirozeně snížila neboť v minulosti začali naši předkové s konzumací živočišných produktů, ve kterých se již zmíněné deriváty nacházejí připravené k přímému odběru. Dlouho tedy nebyla příliš intenzivní potřeba přeměny rostlinných EMK na jejich metabolické deriváty starostí lidského organismu. Udělaly to za nás jiní živočichové.

Přicházíme tedy k bodu, kde se nutně začnou názory různých lidí lišit. Jedni pokládají za přirozené pokračovat v tradici několika tisíců let, kdy se člověk živí kromě rostlinné stravy také živočišnými produkty, jiní se z různých důvodů (zdravotní, etické, náboženské a jiné) navracejí k tradici mnohem delší a živočišné produkty nepožívají. Co se ale stane když se organismus znovu dostane do situace, kdy musí být všechny deriváty produkovány vlastním úsilím?

Přirozeně to nemůže být stejně efektivní jako před obdobím požívání živočišných zdrojů obživy. Existují ale způsoby jak organismus k této znovuobjevené povinnosti motivovat a rovněž jak mu práci ulehčit. První a nejdůležitější podmínkou je přiblížení se k přirozenému způsobu života. Současná doba s sebou přináší příliš mnoho překážek správnému fungování lidského organismu. Metabolismus mastných kyselin ovlivňuje velké množství inhibitorů, které jsou přímým důsledkem civilizačního bujení. Denaturovaná strava, kouření, nadměrná konzumace rafinovaného cukru, mouky, alkoholu a jiných drog, znečištěné životní prostředí, stres a další negativní vlivy mají dalekosáhlé důsledky, mezi jinými také prokazatelně brání správnému metabolismu EMK.

EPA a DHA

Nervový systém, mozek, oči a žlázy, stejně tak jako další komplikované součásti těl všech živočichů potřebují k růstu a fungování dostatek kyseliny docosahexaenoicové (DHA), zatímco kardiovaskulární a hormonální systém by zase neplnil své funkce bez přítomnosti kyseliny eicosapentaenoicové (EPA). Tyto dvě mastné kyseliny jsou nejznámějšími metabolickými deriváty EMK, vznikají prodlužováním řetězce esenciální mastné kyseliny alpha-linolenové.

Nejvyšší koncentrace EPA a DHA najdeme u mořských ryb žijících v chladných vodách, dále se pak v menších koncentracích nacházejí u dalších mořských a sladkovodních živočichů . Ryby přeměňují kyselinu alpha-linolenovou (jejímž zdrojem je fytoplankton) na EPA a DHA.

Pro lidský organismus jsou tyto dvě mastné kyseliny naprosto nezbytné, jejich nedostatek vede k degeneraci těla v mnoha směrech. Nedostatek DHA při vývinu plodu se kupříkladu projeví nedostatečně vyvinutým mozkem a nervovým systémem, čehož následkem je demence nebo další neurologické poruchy.

Přeměna rostlinné ALA na EPA a DHA je u býložravců vysoce účinná, protože nepřijímají žádnou živočišnou potravu (kromě zanedbatelného množství hmyzu) a tím pádem jsou jejich organismy závislé na EPA a DHA metabolizovaných z ALA, kterou získávají z rostlinných zdrojů potravy.

Lidské tělo dokáže provádět tuto alchymii také, problémem je ale hlavně to, že její efektivita je různou měrou narušena a to navíc u různých lidí různým způsobem. Jedním z hlavních vlivů je bezpochyby genetická výbava konkrétního jedince. Nejlépe jsou na tom národy, které se stravují převážně vegetariánsky, nejhůře jsou na tom pak samozřejmě inuité, kteří po dlouhá léta přijímají téměř výhradně EPA a DHA v hotové formě z masa ryb, jež je jejich primárním zdrojem obživy. Jejich schopnost konverze rostlinné ALA na EPA a DHA je tímto faktorem výrazně poznačena. Je to smutné hlavně v souvislosti s faktem, že rybí maso je dnes diametrálně odlišným materiálem, než jakým bývalo před průmyslovou revolucí.

Toxické látky v rybím mase a oleji

Znečištění oceánů je v současnosti na takové úrovni, že těla ryb se stávají doslova toxickými. A je také pravdou, že se toxickými stávají také všichni tradičně žijící inuité. Jejich těla jsou totiž každým dnem prostřednictvím rybího tuku otravovány. Způsobují to toxická rezidua rozličného původu. Pro ilustrační příklad jistě postačí informace uvádějící, že průměrný inuita má v těle koncentrováno 15,7ppm polychlorových biphenylů /PCB/, zatímco norma pro lidi je stanovena na 0,094ppm!

PCB jsou vysoce toxickou látkou, která byla hojně užívána jako součást hydraulických kapalin a olejů. Do oceánů se tedy dostala až vlivem průmyslové revoluce. V roce 1979 byla jejich výroba v Spojených státech zakázána, tento fakt již ale na znečištění oceánů moc velký vliv přirozeně neměl. PCB mají na lidský organismus prokazatelně řadu neblahých dopadů, zvyšují kupříkladu riziko vzniku rakoviny, způsobují degeneraci nervového a pohlavního systému. Tělo navíc zaměňuje PCB za své vlastní hormony, čímž se tato chemikálie stává pro organismus ještě nebezpečnější.

V roce 2002 vydalo 38 států USA prohlášení, ve kterém nedoporučují konzumaci mořských ryb vzhledem k vysokému obsahu polychlorových biphenylů. Stále se ale ještě všude po světe najdou dietologové, kteří proklamují blahodárné účinky rybího masa a oleje. Proč?! Jednoduše pro jejich obsah EPA a DHA. Co si ale neuvědomují, je fakt že doba se mění a rybí maso je každým dnem více a více toxické. A rozhodně to není jenom otázka obsahu PCB. Velkou část negativního dopadu rybího tuku na lidské zdraví má na svědomí také rtuť, která si s destruktivním vlivem PCB nijak nezadá, dále je pak rybí maso dočasným úložištěm arzénu, olova, pesticidů, dioxinů a dalších nesmírně nebezpečných látek.

Byl zaznamenán případ delfína, který měl hodnoty PCB na úrovni 2000ppm. Je to 40x vyšší hodnota než je hranice pro určení toxického odpadu! Je to dáno tím, že ryby dokážou ve svém tuku koncentrovat chemická rezidua v množství 9 000 000x větším než je jejich koncentrace v mořské vodě. Někteří dietologové doporučují konzumaci ryb 2x týdně. Pro ilustraci, takové množství zvýší hladinu rtuti v krvi o 700%. Skutečně zdravé doporučení.

Ryba nebo rak?

Ve světle těchto argumentů vyvstává jedna zásadní otázka. Je skutečně nezbytné konzumovat maso vodních živočichů jako zdroj EPA a DHA, když je jasné, že se tímto způsobem kromě dodávání potřebných látek nevyhneme enormnímu zatěžování našeho organismu?

Jestliže jsme přesvědčení, že bez ryb to nejde, měli bychom alespoň volit nejbezpečnější možné zdroje. Bude to sice znít paradoxně, ale chceme-li konzumovat ryby kvůli obsahu EPA a DHA, měly by to být bezesporu ryby žijící volně v oceánu.. Jsou to sice ti stejní výše zmínění živočichové, nejsou ale ani zdaleka tak toxičtí jako stejné druhy chované na rybích farmách. Ty jsou totiž vykrmovány převážně odpadem z rybářských lodí a jinými podřadnými materiály, které mají na kvalitu jejich masa a tuku neblahé následky. Kromě hygienických rizik je to především kumulace zmíněných toxických reziduí v jejich tuku. Požíráním masa jiných ryb se v jejich tělech hromadí tyto látky v ještě vyšších koncentracích. Dále jsou na rybích farmách samozřejmě využívány všechny možné prostředky k zintenzivnění růstu a vylepšování chabého zdraví "pěstovaných" ryb. To je příčinou dalšího znečištění rybího tuku a masa, které ochotně uskladní také rezidua všech požitých chemikálií.

Jen tak na okraj, převážná většina běžně dostupných mořských ryb v našich supermarketech pochází právě z rybích farem.

Jako východisko by se mohla zdát konzumace sladkovodních živočichů z ekologicky nezávadných oblastí. Problémem je ale nízký obsah EPA a DHA. Ty se v dostatečných množstvích nacházejí jenom u pár druhů mořských ryb, především u lososů a makrel. Proto je konzumace sladkovodních živočichů z pohledu EPA a DHA úplně zbytečná.

Proměna ALA na DHA a EPA

Dostáváme se k druhé možnosti. Jestliže vás tedy výše uvedené skutečnosti přesvědčí hledat jiné alternativy, bylo by užitečné ujasnit si pár faktů, které s konverzí rostlinné ALA na EPA a DHA souvisejí.

První důležitá skutečnost již byla popsána výše, totiž že tato konverze je u různých lidí různě efektivní. Předpokládáme-li, že tento článek budou číst především lidé z českých a slovenských krajů, není žádný důvod k obavám, že by se někomu vynechání rybího masa - samozřejmě při nutné změně životosprávy - z jídelníčku v budoucnosti vymstilo na jeho zdraví. Genetická výbava na tomto území je vesměs vnitrozemská, alespoň jednou se tedy můžeme potěšit, že v blízkém okolí není žádné moře. Základní předpoklad alespoň částečně fungující konverze je tedy pro všechny rodilé středoevropany pozitivní.

Horší je už ale fakt, že konverze je paralyzována také některými běžně se vyskytujícími chorobami (cukrovka, obezita, ekzémy, lupenka atp.). To také úzce souvisí s dalšími inhibitory konverze EMK na jejich deriváty, jmenovat bychom opět mohli všechny dobře známé civilizační neduhy, jako například stres, kouření, alkohol atd. Konečně dalším, neméně významným, faktorem je samozřejmě zabezpečení dostatečného množství kvalitní kyseliny alpha-linolenové. Standardní dieta civilizovaného člověka neplní tuto podmínku buď vůbec, nebo jen minimálně. Uvážíme-li jaké potraviny jsou nejlepšími zdroji ALA (lněné a konopné semeno, zelená listová zelenina), musíme zkonstatovat, že pro většinu dnešních lidí je pouhé vyškrtnutí masa z jídelníčku (nejen v této souvislosti) naprosto nedostačující řešení. Pokud se totiž nechceme ochuzovat o nezbytné živiny, je při tomto rozhodnutí bezpodmínečně nutné upravit celou životosprávu. Není důležité jenom zabezpečení potřebných substancí, na jejich metabolizaci má totiž velice silný vliv právě celková vitalita organismu. Jak by tedy měla vypadat životospráva podporující rovnováhu a efektivní metabolismus mastných kyselin?

Základní předpoklady se ukrývají za slovy "přirozená strava". Nebo ještě komplexněji "přirozený život". Rozebírat všechny aspekty, které se této problematiky týkají není předmětem tohoto článku, zvídavý čtenář jistě najde hodně inspirace například i na tomto serveru. Co je tedy podstatné alespoň pro téma konverze ALA na DHA a EPA a také pro všechny další metabolické procesy mastných kyselin? To by se zase pro změnu dalo shrnout slovy "vzájemná interakce". Na většině procesů, které v organismu probíhají se podílí velké množství různých substancí, jejichž přítomnost při konkrétním procesu nemusí být na první pohled nijak zřejmá, bez jejich pomoci by ale proces neprobíhal ideálním způsobem, nebo by neprobíhal vůbec.

Při metabolismu EMK je kupříkladu potřebný zejména enzym delta-6-desaturáza, bez pomoci jiných enzymů, minerálů, vitamínů a dalších bio-aktivních substancí by ale tento proces jenom za pomoci delta-6-desaturázy uskutečnitelný nebyl. Mimořádně potřebné jsou kupříkladu i dobře známe vitamíny C, B6, B3, kyselina listová, dále pak široké spektrum minerálů a stopových prvků. Podobně fungují mnohé další procesy, které se v těle odehrávají. Souhra všech okolností vytváří rovnováhu, chybějící části mozaiky pak různým způsobem narušují celkový efekt.

Jedním z významných faktorů ovlivňujících schopnost organismu metabolizovat mastné kyseliny je také jejich navázání na sulfátové aminokyseliny, zejména L-methionin. MK jsou takto mnohem lépe přijímány, tělo si je dokáže snáze přizpůsobit vlastním potřebám, stávají se rozpustné ve vodě, což umožňuje jejich bezchybné trávení. Mastné kyseliny ve formě intenzivní zdravotní kůry (lněný, konopný, dýňový, borákový a další oleje) by proto měly být užívány spolu s potravinami obsahujícími dostatečná množství této aminokyseliny.

Výbornými zdroji L-methioninu jsou kupříkladu zelené listy (petržel, celer, kopřiva, pampeliška, tuřín), řasy nori, sezamové semenínko, para ořechy. Z živočišných zdrojů obsahuje nejvíce L-methioninu rybí maso, drůběží vejce a také různé sýry (hlavně parmazán).

Nové výzkumy pak také dokazují mimořádný význam phytoestrogenů, nacházejících se přímo v nejbohatším zdroji kyseliny alpha-linolenové vůbec - ve lněném semínku. Jsou to takzvané lignany. Jejich význam je spojován hlavně s chemickou podobností k hormonu estrogenu. Lignany se nacházejí v mnoha zdrojích (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy), jejich obsah v lněném semínku je ale bezesporu pozoruhodný. Lněné semeno obsahuje řádově 100x více lignanů než další zdroje v řadě. Koncentrace lignanů ve lněném semínku se pohybuje kolem 800mcg/g, zatímco koncentrace v sóji, žitě, pohance a ječmenu se pohybuje od 2 do 5mcg/g. Proč tak velká koncentrace právě ve lněném semínku? Jednoduše řečeno, příroda to s náhodami umí :).

Lignany jsou nejvýraznějším podpůrným prostředkem pro přeměnu ALA na DHA, která je jak již víme nejvíce koncentrována v mozku, očích, buněčných membránách, spermatu a nervovém systému. Vědci na tomto poli neustále bádají, je ale nesporné, že lignany významným způsobem ulehčují metabolismus proměny ALA na DHA. Proč je tomu tak? Vezmeme-li v úvahu ve kterém období života je DHA nejdůležitější (vývin plodu v matčině lůně, růst novorozenců při kojení), pochopíme lépe také tento fenomén.

Je dokázáno, že zvýšená produkce estrogenu v období těhotenství a kojení má u žen kromě jiných vlastností také schopnost zlepšovat konverzi ALA na DHA. Pokud by totiž bylo dítě vystaveno v raném věku nedostatku DHA, jeho mozek a nervový systém by se vyvinul nedostatečně. S nedostatkem DHA jsou spojovány také předčasné porody a některá úmrtí dětí při porodu. Zdravé mateřské mléko, které se tvoří při bezchybné produkci estrogenu, obsahuje dostatečná množství DHA, které dítě přijímá v hotové formě od matky. Je to stejná forma v jaké se DHA nachází v tuku ryb. Proto se doba kojení výrazným způsobem projeví na budoucím zdraví kojence. U přírodních národů je běžné, že jsou děti kojeny po dobu 3 i více let. V civilizovaném světe je to sotva doba poloviční. Organismus ženy je evolučně předurčen poskytnout podmínky pro rozmnožení druhu. Je proto naprosto nezbytné, aby byl zabezpečen efektivní růst mozku a nervového systému, které organismus přirozeně považuje za prvořadý zájem - mozek a nervy jsou přednostně zásobovány kyslíkem, mozek a nervový systém je tudíž pro logistiku organismu stejně důležitý také při prvotním vývinu. A v období růstu plodu a při následném kojení je navíc nutné zásobovat dva mozky a dva nervové systémy. Proto vyšší efektivita u žen.

Přírodní lignany jsou účinné především u mužů, ti mají bez jejich přítomnosti v krvi vesměs nižší efektivitu přeměny ALA na DHA než ženy. Doba naštěstí pokročila a definování vlastností lignanů dává také mužům možnost zlepšit svou schopnost konverze ALA na DHA.

V oleji z lněných semen zůstáva po vylisování jen velmi málo lignanů. Prodávají se již i oleje, které se lignany dodatečně obohacují, jako lepší volba se ale určitě naskytuje kombinování oleje s mletým lněným semenem. Nejedná se zde samozřejmě jenom o zvýšení koncentrace lignanů.. Pro lepší efektivitu metabolismu kyseliny alpha-linolenové bychom neměli zapomínat rovněž na zabezpečení jiných potřebných látek pro všechny další interakce.

Přeměna ALA na EPA u žen a mužů nevykazuje žádné významné rozdíly podle pohlaví, vesměs se na EPA přemění 5 až 20% požité ALA. Rozdíly efektivity jsou ovlivňovány především celkovým stavem organismu zkoumaných jedinců.

GLA

Kyselina gamma-linoleová (GLA) je vzácný derivát kyseliny linoleové. Nachází se jenom v nepatrném množství potravinových zdrojů, nejbohatším je jednoznačně olej ze semen boráku lékařského (borago officinalis), kde se její koncentrace pohybuje na úrovni 20-25% z celkového množství mastných kyselin. Nasledují pupalkový olej a olej ze semen černého rybízu.

Terapeutické využití GLA se nejčastěji spojuje s jejími protizánětlivými vlastnostmi a uplatňuje se také při ženských hormonálních problémech v souvislosti s menopauzou, výborně se také hodí jako součást jídelníčku při problémech způsobených vysazením dlouhodobé hormonální antikoncepce. Mnoho žen v období přechodu užívá pupalkový a borákový olej na doporučení svých lékařů. GLA má také prokazatelně pozitivní vliv na kvalitu pleti, kde se mění na kyselinu dihomo-gamma-linoleovou (DGLA). DGLA v pokožce vytváří extra silný eicosanoid 15-OH-DGLA, který vykazuje mimořádné protizánětlivé vlastnosti. Zdravý organismus je schopen syntetizovat určité množství GLA z kyseliny linoleové, přeměna je ale opět částečně znemožňována různými vlivy.

Dr. David Horrobin, který provedl množství výzkumů kyseliny gamma-linoleové poukazuje na stejné faktory, jaké jsme již zmiňovali při problematice přeměny ALA na DHA a EPA, totiž že efektivní proměnu LA na GLA v lidském organismu ovlivňují mnohé inhibitory, především ale narušená produkce enzymu delta-6-desaturázy (stejně jako u EPA a DHA). Doporučuje proto dodávání GLA v přirozené formě z borákového, pupalkového a rybízového oleje. Tady je to zcela logické, plnému využití pozitivních účinků GLA zde totiž nejsou stavěny do protikladu žádné negativní vlastnosti toxických látek, jako je tomu v případě rybího oleje obsahujícího EPA a DHA. Horrobin určil jako doporučenou dávku pro průměrného dospělého člověka 300mg denně, což pokryjí například pouhé 2 gramy pupalkového oleje nebo 1,2 gramu oleje boráku lékařského. Zkuste tedy na nejaký čas zařadit do svého jídelníčku olej s obsahem přírodní kyseliny gamma-linoleové a posuďte sami, jestli se u vás nějaká pozitivní odezva odehraje. Jestli ne, znamená to že, vaše tělo vyrábí delta-6-desaturázu v dostatečných množstvích, což je samozřejmě pozitivní také pro jiné procesy metabolismu mastných kyselin.

CLA

CLA je mastná kyselina, která byla ještě donedávna vědcům zcela neznámá. Nachází se v celkem širokém spektru potravinových zdrojů, hlavně ale ve vepřovém mase a mléčných produktech. 20 let výzkumu potvrdilo její rozporuplné vlastnosti. Na jedné straně je jí připisován význam při prevenci karcinogenního bujení, dále pak při udržování zdravého poměru tělesného tuku a svalstva a zlepšování energetického hospodaření organismu. Na straně druhé se ale poukazuje na její nevypočítatelnost a toxicitu při vysokých dávkách. Vzhledem k tomu, že je to mastná kyselina typu "trans", v některých případech je její působení spíše negativní. Význam CLA pro lidské zdraví je ještě pořád předmětem dalších výzkumů, je ale již nyní jasné, že její dopad na organismus je negativně ovlivněn právě tímto faktorem (vlastnosti kyselin typu "trans" jsou podrobněji popsané v odstavci Dělení mastných kyselin), dále pak jistě také negativními vlastnostmi masa a denaturovaných mléčných výrobků. Někteří odborníci na problematiku tuků proto raději nedoporučují vyhledávat ve zvýšené míře její zdroje.

Eicosanoidy

Nyní se posuňme směrem ke vlivu EMK na hormonální zdraví. Pro organismus jsou správné mastné kyseliny naprosto nezbytné. Jejich dostupnost a vhodný poměr je jednou ze základních podmínek pro schopnost vytváření mnohých hormonů a dalších biologicky aktivních substancí, které buď přímo nebo nepřímo ovlivňují velké množství důležitých procesů v živém organismu. Ecosanoidy jsou kupříkladu skupinou hormonálně aktivních látek, bez kterých by organismus nebyl schopen mnohých elementárních procesů na různých úrovních. Jedním příkladem za všechny může být skupina prostaglandinů, jejichž vznik by bez odpovídajících mastných kyselin rovněž nebyl možný. Prostaglandiny jsou skupinou biologicky aktivních eicosanoidů, které jsou syntetizovány z mastných kyselin v organismech všech živočichů od hmyzu až po savce. Prostaglandiny jsou vysoce potentní substance, které nejsou v těle ukládány, ale produkují se podle potřeby v samotných buňkách všech tělesných tkání. Různé prostaglandiny jsou zodpovědné za různé funkce, regulují krevní tlak, ovlivňují svalové kontrakce, vylučování žláz s vnitřní sekrecí, účastní se regulace hladkého průběhu porodu, umožňují přenos impulzů po nervových vláknech, ovlivňují imunitní reakce, regulují metabolismus, hrají významnou roli při protizánětlivých aktivitách organismu, účastní se regulování tělesné teploty atd.

Pár slov na závěr.

Nálepka "bez tuku" se stala minimálně po dvě dekády magnetem na většinu racionálně smýšlejících spotřebitelů, kteří díky cílené dezinformovanosti a alibistické polo-informovanosti mašinérií potravinářského průmyslu kupovali nízkotučné výrobky v domněnce, že nic lepšího už pro svoje zdraví udělat nemohou.. Ano, a pravě nyní přichází ta správná doba odhalit druhou část pravdy a opět se přitom pěkně nabalit.. :) Jen tak mimochodem, nezapomněli jste si dnes koupit své oblíbené omega3 sušenky? :)

Veškeré neuvážené snahy o zlepšení přírodního materiálu, jakožto potravy člověka přináší nedozírné destruktivní důsledky na lidském zdraví. Masivní nárůst kardiovaskulárních, neurologických a onkologických onemocnění je jen jednou z daní za odklon od přirozenosti. Denaturovaná strava a destruktivní životní styl jsou mnohdy jasnou příčinou těchto problémů. Nejen u nás, ale v celém civilizovaném světě - tedy všude tam, kde se s výše uvedenými problémy bojuje nejvíc.

Čerstvé tuky rostlinného původu = správná volba Pro přirozenou výživu člověka lze doporučit pouze rostlinné tuky, které nejsou žádným způsobem znehodnoceny. Takové najdeme koncentrované v syrových olejnatých semenech (lněné, konopné, dýňové, slunečnicové, sezam, mák, kokos..), v ořechách, v olivách, v nepražených kakaových bobech, v avokádech, nebo v durianu (mohutný tropický plod nazývaný "králem ovoce"). Mastné kyseliny se ale nacházejí v menších koncentracích přirozeně v každém plodu a zelenině. Pokud se tedy člověk stravuje tak, jak je fyziologicky předurčen, zabezpečuje mu jeho potrava pravidelný přísun kvalitních mastých kyselin průběžně při každém jídle.

V rozumné míře lze ale používat také za studena lisované oleje, balené ve tmavých lahvích, a skladované v chladu. Tyto tuky dokonale pokryjí potřeby lidského organismu, nezatěžují ho a za předpokladu dodržování zdravého životního stylu jsou organismem také správně vstřebávány a metabolizovány.

• Zdroj: www.vitarian.cz



Vytisknout



















Návštěva:
©Škola živé stravy 2011