Živá strava neboli living foods (rawfood)

je pojem označující potravu tepelně ale i chemicky neupravovanou. Vychází z vědeckých poznatků, že jakákoli tepelná úprava a nešetrné průmyslové zpracování ničí výživné hodnoty v potravinách, mění jejich molekulární strukturu a ty se tak stávají méně hodnotnými, často zdraví škodlivými, ne-li přímo toxickými a karcinogenními. Pod pojmem živá strava se ovšem neskrývá nic, co by se ‚ještě hýbalo‘ – mluvíme zde o syrové rostlinné stravě. Patří sem čerstvé ovoce a zelenina, ořechy a semena v podobě co možná nejbližší tomu, jak je příroda vytvořila.

Existují tři základní důvody proč dát přednost čerstvým potravinám před vařenými.

Hlavním z nich je zachování původní struktury a složení potravin, které zabezpečují rovnováhu mezi stovkami a tisíci výživných látek. Tepelná úprava ničí tuto rovnováhu a strukturu, což způsobuje nadměrné zatížení zažívacích a jiných orgánů. Dochází k denaturaci potravin. Především je potrava zbavena vody, která je pro její zpracování trávicím systémem nezbytně důležitá a tělo ji pak znovu musí doplnit z jiných zdrojů. Vede to pak k nutnosti pít denně litry vody, ovšem druhořadé kvality. V čerstvém ovoci a zelenině je obsažena ta nejkvalitnější voda jakou si lze představit. Tepelná úprava způsobuje srážení bílkovin, narušení struktury molekulárních vazeb a ztrátu schopnosti plnit svoji funkci. Denaturované bílkoviny jsou pro tělo obtížně využitelné a překyselují organismus. Tuky s tepelnou úpravou mění svou strukturu, stávají se karcinogenními a následně mají neblahý vliv na propustnost buněčných stěn. Cukry karamelizují a stávají se těžko stravitelnými. Z vazeb se uvolňují volné radikály. Nestrávená nebo nestravitelná potrava pak zanáší střevní trakt, podléhá kvašení a hnilobnému rozkladu a je potravou pro plísně a ty mikroorganismy, které jsou v těchto místech nežádoucí.

Zadruhé teplota ničí některé vitamíny a minerály obsažené v potravě. Většina vitamínů a některé minerály určitou teplotu nevydrží vůbec. Jiné přežijí, ovšem v již modifikované podobě. Minerály tak například mění svoji podobu z organicky vázaných na anorganické a jako takové jsou pro lidské tělo buďto nevyužitelné, nebo rovnou škodlivé. Klasickým příkladem je železo. Jako organicky vázaný prvek je pro tělo esenciální živinou, ve své anorganické podobě je pro nás zcela nepoživatelné. Anorganické minerály se s vařenou potravou dostávají do krevního oběhu a usazují se v artériích a kloubech, které tak ztrácí svou pružnost a pohyblivost. Často slýcháme o tom, že některé potraviny je zapotřebí vařit, neboť tak se z nich určité látky dokáží lépe uvolnit. Zapomíná se ovšem na to, že tyto látky jsou uvolněny v denaturované podobě a že desítky jiných látek jsou vařením nenávratně zničeny.

Třetím argumentem pro syrovou rostlinnou stravu je její enzymatická aktivita. Enzymy představují život. Jsou katalyzátory všech procesů v lidském těle, zajišťují mimojiné vstřebávání a využití vitamínů, minerálů a trávení ostatních živin. Rostliny v sobě obsahují přesně takové složení a množství enzymů, jaké je zapotřebí k jejich rozložení. Teplota 40-45°C představuje hranici, za kterou je převážná většina enzymů zlikvidována. Enzymy jsou tedy ukazatelem míry znehodnocení potravin. Schopnost člověka syntetizovat vlastní enzymy je limitována a soustavná konzumace stravy chudé na enzymy vede ke zhoršování metabolismu bílkovin, škrobů a tuků a k vyčerpávání organismu.

Celkově tedy ve srovnání s čerstvou rostlinnou potravou nedodává tepelně upravená strava tělu dostatek esenciálních živin, většinou pouze prázdné kalorie. Znehodnocené složky potravy zbytečně zatěžují trávicí a vylučovací orgány. Důsledkem je nadměrně toxický stav buněk, snížená vitalita a nervový potenciál, chronická únava, oslabená imunita a s tím související řada různých nemocí a civilizačních neduhů, včetně předčasného stárnutí. Člověk je jediný tvor na této planetě, který si svou stravu tepelně upravuje. Je také jako jediný postižený takovým množstvím chorob.

V oblasti rostlinné říše jsou k dispozici stovky a tisíce skvělých chutí. Vařením je ale strava zbavena její přirozené chuti, což vede k užívání řady koření a zejména velkého množství škodlivé soli. Často si vařením upravujeme i pokrmy, které bychom v syrovém stavu nikdy nepozřeli. Příroda měla jistě nějaký důvod, proč jsou některé potraviny za syrova pro člověka nepoživatelné nebo přinejmenším chuťově nepřijatelné. Ukázkou rozdílu mezi živou a tepelně upravovanou stravou je semínko slunečnice namočené do vody, nebo zrnko obilí zasazené do země. Obojí začne klíčit a započne tak nový život. Pražené semínko nebo vařené obilí by rychle shnily. V prvním případě konzumujeme živou stravu, v druhém prázdnou hmotu.

www.lifefood.eu

Vytisknout



















Návštěva:
©Škola živé stravy 2011