ENZYMY - život v organické hmotě

"Enzymy jsou substance, které umožňují život. Jsou potřebné pro všechny chemické reakce, které se uskutečňují v lidském těle. Žádné minerály, vitamíny ani hormony nevykonají práci bez enzymů. Naše těla, všechny naše orgány, tkáně a buňky fungují díky enzymům."

Dr. Howell - ENZYME NUTRITION (Enzymová výživa) - se podílel na objevování a zkoumání enzymů. Je vůdčí osobností ve výzkumu enzymů obsažených v lidské stravě a jejich působení. Objev enzymů nastal teprve po odhalení role vitamínů a později minerálů ve výživě na začátku dvacátého století. V roce 1930 bylo popsáno jen 30 enzymů. O 40 let později to bylo hodně přes 1000. Pokud si představíme uhlohydráty, tuky, minerály a další látky v našem těle jako stavební materiál, tak enzymy představují miliony dělníků, kteří jsou schopni z nich postavit organickou hmotu a zajištovat její funkčnost. Enzymy vstupují do reakcí, při nichž vznikají látky složitější z těch jednodušších, nebo naopak. Enzymy jsou přitom velice citlivé na teplo. Při vyšší teplotě jsou aktivnější (nemocné tělo proto zvyšuje svou teplotu, aktivuje enzymy a urychluje regeneraci organismu), ale pokud teplota překročí 45°C, jsou téměř všechny úplně ZNIČENY! Přesně to se stane, když tepelně upravujeme svou stravu, která se tím mění v mrtvou hmotu. Jak může mrtvá potrava živit naše tělo?!

PROČ JSOU ENZYMY V POTRAVĚ TAK DŮLEŽITÉ?

Jednou z hlavních funkcí enzymů v těle je účast při trávení. Enzymy štěpí jednotlivé složky potravy (cukry, tuky, bílkoviny) na jednodušší části, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Naše tělo je přitom schopno v průběhu trávení vyloučit všechny druhy enzymů potřebné ke strávení pozřené stravy, bez ohledu na to, jestli je to strava syrová, která ještě enzymy obsahuje, nebo strava tepelně zpracováná, bez vlastních enzymů. Přesto je v trávení syrové a vařené stravy, i jeho důsledcích velký rozdíl. Jak to? Každá součást stravy, ať je to plod, smeno, nebo list má v syrovém stavu kompletní obsah enzymů, které jsou schopny štěpit jeho jednotlivé složky. Třeba nezralý banán není sladký, neobsahuje zatím jednoduché cukry. Když ho ale necháme ležet při pokojové teplotě, enzym amyláza behem pár dní rozloží zásobní škroby na cukry, banán změkne a je sladký. Stejně, pouze za účasti jiných enzymů to funguje u řady dalších plodů. Když sníme potravu které je syrová - je živá, enzymy v ní nebyly zničeny teplotou nad 45°C - žvýkáním rozrušíme buňečnou strukturu a enzymy se smíchají s celým obsahem. Štěpení živin tak začíná už v našich ústech. Proces pak pokračuje v trávícím ústrojí, kde se přidávají enzymy vyloučené tělem.

Takto přijímají potravu všichni živočichové v přírodě a tak ji po tísíce let přijímali i lidé. Až do okamžiku, kdy si začali stravu tepelně upravovat. Pro strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy dodat samo. Trávení tak začíná až když je potrava v žaludku promíchána s vyloučenými enzymy (enzymy štěpící cukry jsou vylučovány už v ústech). Tělo tak musí produkovat nadměrné množstí enzymů a to má svoje důsledky. Lidé mají v trávících šťávách mnohem vyšší obsah enzymů než divoká zvířata, což souvisí s jejich zvýšeným vylučováním. Tělo zkrátka musí nahrazovat to, co lidé zničí v hrncích, troubách a na pánvích. Tělo tak musí do produkce enzymů vložit energii navíc a také živiny, potřebné k produkci enzymů. Tak se zbytečně ochuzujeme o některé minerály. Především jsou nadměrně zatěžovány žlázy vylučující enzymy. Bylo zjištěno, že slinivka lidí a živočichů konzumujících stravu bez obsahu enzymů (tepelně zpracovanou potravu) je až několikrát větší než její původní velkost. Je třeba si uvědomit, že kromě trávících enzymů tělo potřebuje také enzymy metabolismu, které jsou pro jeho činnost zásadní. Jestliže je tělo nuceno se nadmíru věnovat produkci enzymů trávících, činí tak nevyhnutelně na úkor enzymů metabolismu, kterých s postupem času začne ubývat. Následky jakéhokoliv deficitu tak stěžejních prvků metabolismu je snadné domyslet.

Jak píše Dr. Howell ve své knize ENZYME NUTRITION, negativní efekt není patrný okamžitě a problémy se obvykle začnou objevovat s rostoucím věkem, kdy už tělo neustálé zatížení nezvládá a navíc se projevuje nedostatek kvalitních živin vlivem konzumace denaturované stravy. Následky jsou zřejmé: předčasná vyčerpanost organismu, únava, obezita, vysoká náchylnost k nemocem, celková sešlost a předčasná smrt.

Enzymy a teplota

Enzymy jsou vysoce citlivé na teplo. Se zvyšující se teplotou se stávají aktivnější, proto nemocný organismus zvyšuje teplotu - tím se urychluje proces odbourávání a vyplavování škodlivin a aktivuje se obranyschopnost těla. Teplota kolem 40°C už je pro enzymy, a potažmo i pro náš organismus kritická, některé začínají "umírat". Toto je teplota, která je také kritická pro enzymy ve stravě. Proto při používání dehydrátorů nesmíme tuto teplotu překročit, pokud chceme, aby sušené ovoce ještě bylo "živé". Všechny enzymy jsou pak úplně zničeny při teplotě 48°C. Podchlazení naopak snižuje enzymatickou aktivitu, proto uchováváme potraviny v ledničce, kde se proces rozkladu zpomaluje. Ani mráz enzymům nesvědčí, ale nemá zdaleka tak destruktivní účinky jako teplo. Část enzymů je však také zničena.

Inhibitory enzymů

Inhibitory zajišťují, aby daný enzym pracoval když je to potřeba. Blokují jeho aktivitu, dokud se nesejdou vhodné podmínky. Například přijde jaro, vzroste teplota a vlhkost a semeno začne klíčit. Tak je tomu u všech semen a ořechů. Proto je potřeba semínka a ořechy před jídlem namáčet, alespoň přes noc. Některá semínka můžeme i klíčit. Deaktivují se tak inhibitory a zvýší se enzymatická aktivita. Pokud jíme semena a ořechy nenamočená, inhibitory blokují enzymy při trávení, přičemž ovlivní i trávící enzymy vyloučené v trávícím traktu, což je samozřejmě nežádoucí. V přírodě můžeme pozorovat veverky, jak zahrabávají ořechy, aby je za čas vyhrabaly naklíčené. Veverky mají speciálně vyvinutý čich na látky v klíčících oříšcích. Někteří ptáci zas po spolknutí skladují po určitou dobu zrní ve voleti - je tam teplo a vlhko, tedy ideální podmínky k probuzení života v potravě.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Z knihy: Ernst Günter - PŘIROZENÁ STRAVA

Co vlastně enzymy jsou a v čem spočívá jejich význam?

Enzymy jsou organické látky, které vznikají v rostlinných a živočišných organismech a umožňují rozložení a zužitkování naší přirozené potravy a různé metabolické procesy ve tkáních. Bez enzymů se buňky nemohou dělit. Nemohou růst ani v rostlinné, ani v živočišné říši. Člověk se narodí s určitou zásobou enzymů. To jsou endogenní enzymy, a když tělu nedodáme s potravou jiné (exogenní) enzymy, zásoba se vyčerpá. Vznikají choroby a organismus předčasně stárne a umírá. Protože enzymy jsou termolabilní, podléhají při vaření zkáze. Organismu je můžeme v potřebném množství dodat jen v podobě tepelně nezpracované potravy. Nejvíce enzymů je v obilných zrnech, luštěninách, v semínkách slunečnice, tykve a v ořechových jádrech. V zelenině a ovoci je jich o něco méně, zato mají zvýšený obsah vitamínů, který je k normální funkci enzymů potřebný. V důsledku nedostatku enzymů může dojít k poruše výroby hormonů ve žlázách, k poruše odstraňování škodlivého odpadu v játrech a ledvinách, je ohrožen vznik zdravých a odstraňování vadných a porušených buněk ve tkáních. S nedostatkem živých enzymů souvisí vznik civilizačních chorob, především aterosklerózy a jejích smrtelných následků, rovněž i rakoviny. Když se v organismu vyčerpají endogenní enzymy a včas nedodají exogenní enzymy, dochází k předčasnému stárnutí. Z toho vyplývá, že při dostatečném zásobování enzymy se organismus vzpruží, potíže stáří vymizí, buňky se regenerují, pokožka se stane elastickou, funkce žláz se obnoví a dojde k postupnému omlazení celého organismu, a to i ve sféře sexuální. Přirozená strava je i nejlepším kosmetickým prostředkem. Enzymy urychlují obnovování buněk, tím zabrání vytváření vrásek, udržují hebkost a mladistvý vzhled pokožky.

Obavy, že v zimě je zásobování enzymy nemožné, jsou neopodstatnělé. I když není dostupná čerstvá zelenina a ovoce, nesmíme zapomínat na brambory, mrkev, červenou řepu, česnek, cibuli, zelí apod. Nejbohatším pramenem čerstvých enzymů jsou naklíčené obiloviny a luštěniny.

Mateřské mléko obsahuje v prvních dnech po porodu pětkrát více enzymů než později. Předvídavost přírody je obdivuhodná. Novorozeňátko potřebuje totiž v počáteční etapě svého života mimořádně vysokou dávku enzymů. V našich úvahách jsme už poznali, jak obdivuhodnou úlohu enzymy zastávají, a že jejich funkce podléhá zákonům přírody. Necháme čtenáři na uváženou, jestli ničení enzymů vařením,pasterováním a konzervováním není zločinem proti samé podstatě přírody. Zmíněné procesy znehodnocují i ostatní výživné látky, vápník, fosfor, síru, železo a mnohé další. Tím způsobují celou řadu chorob. Chemici sice tvrdí, že vařením se minerální látky nemění. A to je pravda. Jenže po vaření už nejsou přítomny enzymy, které s minerálními látkami byly organicky provázané. Proto je organismus už nemůže zužitkovat. Stanou se škodlivým odpadem.

V jedné zoologické sbírce v Schaffhausenu můžeme spatřit na lebkách psů a koček mnoho případů zubního kazu. Ale u zvířat žijících ve volné přírodě zůstávají zuby zdravé, protože nežerou nic vařeného.

Syrová strava zabrání nejen vzniku zubního kazu, ale i artróze, ischiasu, poškození páteře, ostatním chorobám kostí, které jsou důsledkem nedostatku minerálních látek ve vařené nebo konzervované potravě. V některých švýcarských základních školách má už při nástupu do první třídy jedna osmina žáků vadné držení těla. Je způsobeno nepřirozenou stravou. Nepomohou léky ani lázeňské procedury, dokud není odstraněna opravdová příčina onemocnění.

Současně s nedostatkem minerálních látek dochází k překyselení organismu, a tím i ke vzniku dalších chorob. V uvařené stravě se zvýší koncentrace kyselin a odpadu, které se dostávají do krve a měly by být z organismu vyloučeny. Jenže v důsledku přetížení vylučovacích orgánů se tento odpad usazuje ve svalech, kloubech, tepnách, žlučníku, ledvinách, kůži atd. Tak vzniká revma, ateroskleróza, srdeční onemocnění, žlučníkové kameny, kožní choroby a podobně. Může znít neuvěřitelně, když konstatujeme, že příčinou všech infekčních chorob je opět jen zaplavení organismu kyselinami a nadbytečným odpadem z nepřirozené vařené potravy. Obavy před choroboplodnými zárodky a viry jsou neopodstatnělé za předpokladu, že si člověk nezničil od přírody vrozenou odolnost proti všem chorobám. U dětí, které jsou od útlého věku o syrové potravě, nejsou často potřebná ani různá, často nebezpečná, očkování. I bez nich jsou tyto děti odolné proti infekčním, ale i všem civilizačním nemocím. Máme-li své děti rádi, vychováváme je ke zdravému životu dobrým příkladem.

Vytisknout









Návštěva:
©Škola živé stravy 2011