Škody způsobené vařením potravy

Zcela nedávno mi kdosi vítězoslavně oznámil, že v okolí Bernu zemřela čtyřicetiletá žena, která prý žila “o syrové” stravě. Později se však ukázalo, že dotyčná byla vegetariánka. Maso sice nejedla, ale jídlo si vařila. A to je podstatný rozdíl. Jak jsme již uvedli, nejíst maso je první podmínkou správné výživy. Ale to samo o sobě nestačí. Vařením jsou totiž znehodnoceny nejdůležitější složky potravy. V první řadě enzymy.

Americký vědec Garten, píše ve své knize “Bolesti a choroby”, že uvařené zelí obsahuje už jen jednu čtyřicetinu své původní hodnoty. S enzymy jsou současně znehodnoceny především vitaminy a minerální látky. Ve vodě vařená zelenina neobsahuje nakonec už vůbec nic výživného. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi. Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině. Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované. Bílkoviny nejen ztrácejí vařením dvě třetiny výživné hodnoty, ale při jejich trávení jsou vytvářeny kyseliny a odpad, který se ukládá v organismu. Například právě tak mohou lidé s plným žaludkem být podvyživení.

Za peníze vydané za plnohodnotné potraviny dostanou lidé na stůl jen znehodnocená jídla. Známá autorita v oblasti výživy, Dr. Kellog, řekl: “Člověk je jediným živým tvorem, který vědomě páchá sebevraždu tím, že otráví svou potravu dříve, než ji zkonzumuje.” Vařením se znehodnotí i ovocné cukry a škrob. Syrové ovoce je vhodné i pro diabetiky. Uvařené však ne. To je další důkaz škodlivosti vaření potravin. Ovoce by se vůbec nemělo vařit ani sterilizovat. Ke konzervování je vhodnější využít mrazení. Ještě větší měrou se zahřáním poškozují tuky a oleje. Pak způsobují aterosklerózu. Za studena lisované rostlinné oleje však vzniku aterosklerózy a jejím smrtelným následkům brání.

Vařením se změní i přirozené aróma a chuť pokrmů. Potom je musíme ochucovat solením a slazením bílým cukrem. Oba dva postupy jsou zdraví velmi škodlivé. Je to skutečně žalostná náhrada za znehodnocení přirozené syrové stravy. Vařením se značně zmenší objem potravy. Syrové stravy stačí jedna třetina až jedna čtvrtina, aby se aspoň objemově vyrovnala potravě vařené. Pokud jde o výživnou hodnotu, tu nemůžeme ani větším objemem dosáhnout. Za větší množství potravin je třeba i více zaplatit. Ale výdaje za léčení a léky mnohokrát překročí zvýšené výdaje za potraviny. Žádná čísla však nemohou vyjádřit utrpení, které způsobuje nepřirozené stravování. Tak mnoho je člověk ochoten obětovat za trošku pochybného požitku. Přitom lidská chuť může být velmi snadno změněna, protože jde jen o návyk.

Ten, kdo si plně uvědomuje, že zde jde o otázku života ve zdraví nebo živoření v chorobách a o předčasnou smrt, ten je připraven přejít na syrovou stravu bez problémů. Dobře si pamatuji, jak jsem přitom sám postupoval. Měl jsem tehdy nejraděj sardinky. Když jsem se začal přeorientovávat, kupoval jsem si týdně jen jednu krabičku. Postupně jsem kupoval sardinky stále řidčeji. Po půl roce jsem na sardinky úplně zapomněl. To už jsem měl oblíbená úplně jiná jídla. Co znamená život a peníze bez zdraví? Tato úvaha by nám měla ulehčit naše rozhodování.

Z knihy: Ernst Günter - PŘIROZENÁ STRAVA

Vytisknout



















Návštěva:
©Škola živé stravy 2011