Jaká strava je nejvhodnější?

V dávných časech, když se lidé živili masem ulovených zvířat, už maso vařili, případně pekli. Je zcela neopodstatněné se domnívat, že organismus člověka byl na masitou a vařenou potravu uzpůsoben. Proč zvířata, která žijí ve svém přirozeném prostředí, nejsou nikdy nemocná? Naproti tomu u civilizovaných národů sotva nalezneme úplně zdravého člověka.

Když v zoologických zahradách, ze strachu před nakažlivými chorobami, začali zvířata krmit vařenou potravou, stala se zvířata neplodnými, onemocněla a hynula. Z toho se lidé, pokud jde o zvířata, poučili. Potom začali krmit zvířata jejich přirozenou syrovou potravou a zvířata zůstala zdravá a rodila i zdravá mláďata. Jen pro sebe z toho člověk poučení nevyvodil.

Když porovnáme trávící ústrojí člověka, býložravců, všežravců a šelem, uvidíme, že člověku nejbližší jsou antropoidní opice neboli lidoopi. Například gorila má téměř stejné zažívací orgány jako člověk. Oproti tomu tygr stejné hmotnosti jako člověk má střeva dlouhá jen jednu pětinu délky střev člověka. Rozdílné jsou i zuby a formy čelistí. Sliny člověka jsou zásadité (alkalické), a u masožravců jsou sliny kyselé. Žaludeční šťáva šelem je podstatně kyselejší než u člověka. Například pes sežere uloveného ptáka s kostmi i peřím. I takovou potravu stráví, protože jeho trávící orgány jsou k tomu uzpůsobené. Masitá potrava prochází střevy člověka, který má střeva pětkrát delší než masožravec, příliš dlouho. Tak dochází k jejímu hnilobnému rozkladu a vzniklé jedy způsobují různé choroby. Žaludeční šťávy člověka jsou příliš slabé na trávení masa. Šelmy na rozdíl od člověka mají drápy na chytání a trhání kořisti. Jsou zde i jiné, na první pohled méně nápadné, ale velmi podstatné rozdíly mezi býložravci a masožravci. Krev a celé vnitřní prostředí býložravců jsou zásadité, u masožravců kyselé povahy. Masožravec nemá potní žlázy. Když se přehřeje, vyplázne jazyk a rychlým dýcháním se zbaví nadbytečného tepla. Hominidní opice jsou býložravci a patří do podskupiny plodožravců frugivorů, kteří se živí výhradně potravou rostlinného původu, jakou je ovoce, bobule, semena, jádra, kořínky, hlízy, listy. Uvedené rozdíly dost jasně ukazují, že se člověk stravuje nesprávně, a tím si způsobuje všechny choroby, které pojmenoval chorobami civilizačními.

Je mnoho mladých manželek, které ze samé lásky dávají svému manželovi jen “tu nejlepší” stravu. Po létech se dozvíme smutnou novinu, že právě takto živený manžel zemře ve věku třicet, čtyřicet anebo padesát let na infarkt, mozkovou mrtvici, rakovinu nebo jinou civilizační chorobu. Rodina vydala na jeho léčení mnoho peněz, ale pacientovi už nebylo pomoci. Taková mladá žena to myslela dobře, ale svou nevědomostí odsoudila svého manžela k předčasné smrti. V konečném důsledku v těchto denně se opakujících tragických případech nejde o náhodné “osudové rány”, ale o nedostatek informací o příčině zvráceného stravování dnešního civilizovaného člověka. Tím, že člověk porušil zákony přírody, ztratil instinkt k rozpoznání toho, co škodí jeho zdraví. Zvířata žijící ve svém přirozeném prostředí takový pud mají. Všeobecný návrat k přírodě je možné spatřit jen v systematické výchově dětí a mládeže k přirozenému životu, zvláště v rodině a ve škole.

Z knihy: Ernst Günter - PŘIROZENÁ STRAVA

Vytisknout



















Návštěva:
©Škola živé stravy 2011