O uzdravení

Dr.John Hagelin píše:

"Naše tělo je opravdu produktem našich myšlenek. Šťastnější myšlenky vedou v zásadě k lepší biochemii a šťastnějšímu a zdravějšímu tělu. Ukázalo se, že negativní myšlenky a stres vážně nabourávají organismus a činnost mozku, protože jsou to právě naše myšlenky a emoce, které neustále obnovují, reorganizují a opětovně utvářejí naše tělo."

Dr.Ben Johnson doporučuje:

"Zbavte své tělo fyziologického stresu, a tělo bude dělat to, k čemu je konstruováno. Samo se uzdraví. Nemusíte bojovat, abyste své tělo zbavili choroby. Stačí jen jednoduchý proces osvobození se od negativních myšlenek, který umožní, aby ve vás zavládl přirozený stav zdraví. A vaše tělo se uzdraví. Vstupujeme nyní do éry energetické medicíny. Vše ve Vesmíru má frekvenci a vy musíte jen změnit frekvenci nebo vytvořit frekvenci opačnou. Takto jednoduše změníte cokoli na světě, ať už je to nemoc nebo emocionální otázky nebo cokoli jiného. Je to ta největší věc, s jakou jste se kdy setkali."

Náš organismus vyvolá nemoc, kterou nám zpětně dává na vědomí, že životní perspektivy a hodnotový systém jsou nevyvážené nebo že se nesnažíme milovat a být vstřícní a vděční. A tak znaky a symptomy těla nejsou nic hrozného."

Výše uvedené řádky nám sdělují, že láska a vděčnost rozpustí v našem životě veškerou negativitu, ať je v jakékoli formě. Láska a vděčnost mohou oddělit moře, přenést horu a tvořit zázraky. Láska a vděčnost mohou navíc zlikvidovat jakoukoli nemoc.

Osobní příběh Cathy Goodmanové

Lékaři mi zjistili rakovinu prsu. Upřímně jsem ve svém srdci věřila, že už jsem se uzdravila. Každý den jsem říkala: "Děkuji za své uzdravení." Neustále jsem opakovala: "Děkuji za své uzdravení." Ve svém srdci jsem tomu věřila a uzdravila jsem se. Vnímala jsem se tak, jako by rakovina nikdy v mém těle nebyla.

Jedna z věcí, kterou jsem dělala, abych se vyléčila, bylo sledování hodně zábavných filmů. Jen jsme se smáli a smáli. Nemohli jsme si dovolit zatížit můj život jakýmkoli stresem, protože jsme věděli, že stres je jednou z nejhorších věcí, kterou při léčení můžete mít.

Od doby, kdy mi nemoc diagnostikovali, do doby mého uzdravení uběhly přibližně tři měsíce. A došlo k tomu bez ozařování a chemoterapie.

Tento nádherný a inspirující příběh Cathy Goodmanové ukazuje v činnosti tři pozoruhodné síly: sílu vděčnosti, která uzdravuje, sílu víry, pomocí které dokážeme to dobré přijímat, a sílu smíchu a radosti, která v našem těle likviduje nemoc.

Cathy napadlo začlenit smích jako součást uzdravování poté, co vyslechla příběh Normana Cousinse.

Normanovi lékaři diagnostikovali "neléčitelnou" chorobu. Sdělili mu, že bude žít jen několik měsíců. Norman se rozhodl, že se vyléčí. Tři měsíce nedělal nic jiného, než se díval na zábavné filmy a smál se u nich, až se za břicho popadal. V oněch třech měsících nemoc jeho tělo opustila a lékaři prohlásili jeho uzdravení za zázrak.

Když se smál, osvobodil se Norman od veškeré negativity a nemoci se zbavil. Smích je skutečně nejlepším lékem.

Dr. Ben Johnson prohlašuje:

Všichni na svět přicházíme se základním vestavěným programem. Nazývá se samoléčba. Když se zraníte, rána se zacelí. Když máte bakteriální infekci, nastoupí imunitní systém a o tyto bakterie se postará a vyléčí vás. Imunitní systém je vytvořen, aby sám sebe vyléčil.

Dr. John Hagelin

Ve skutečnosti jsou části našeho těla doslova každý den vyměňovány. Věda dokázala, že některým částem těla trvá výměna několik let. Ale během několika let máme celé tělo zbrusu nové.

Když se nám tělo každých několik let vymění, jak je možné, že degenerace nebo nemoc zůstává v těle celá léta? Může ji tam držet jen myšlenka, sledování nemoci a pozornost, kterou jí věnujete.

Bob Proctor

Máte-li nějakou chorobu a jste na ni zaměřeni, mluvíte-li o ní s ostatními, vytvoříte více nemocných buněk. Vnímejte své tělo jako dokonale zdravé. Ať se o nemoc stará lékař.

Nemocní lidé často o své nemoci neustále mluví. Je to proto, že o ní neustále přemýšlejí, a tak jen vyjadřují své myšlenky nahlas. Pokud se necítíte právě dobře, nemluvte o tom, pokud nechcete, aby se nemoc zhoršila. Víte, že za ni byla odpovědná právě vaše myšlenka, a co nejčastěji si opakujte:"Cítím se úžasně. Cítím se tak dobře," a opravdu to tak vnímejte. Pokud se necítíte skvěle a někdo se vás zeptá, jak se cítíte, buďte jen vděční za to, že vám dotyčná osoba připomněla, aby vaše myšlenky byly zaměřené na to, že se dobře cítíte.

Nemůžete nic "chytit", pokud si nemyslíte, že můžete, a pokud se domníváte, že můžete, svou myšlenkou to zvete k sobě. Také zvete nemoc, pokud nasloucháte lidem, kteří mluví o svých nemocech. Když jim totiž nasloucháte, všechny vaše myšlenky a pozornost zaměřujete na nemoc, a když k něčemu zaměřujete své myšlenky, žádáte si o to. A navíc jim zcela jistě nepomáháte. Dodáváte energii jejich nemoci. Pokud skutečně chcete dotyčnému člověku pomoci, přesuňte, pokud je to možné, hovor na pozitivní věci nebo odejděte. Když odejdete, zaměřte své myšlenky a pocity na to, že tuto osobu budete vnímat jako zdravou, a pak to nechte plavat.

Spisovatel Morris Goodman

Můj příběh začíná 10.3.1981. Tento den opravdu změnil celý můj život. Zřítil jsem se s letadlem a skončil ochrnutý v nemocnici. Měl jsem rozdrcenou míchu, zlomil jsem si první a druhý krční obratel, můj polykací reflex byl pryč, nemohl jsem jíst ani pít, měl jsem zničenou bránici, nemohl jsem dýchat. Mohl jsem jen mrkat očima. Lékaři samozřejmě tvrdili, že ze mě po zbytek života bude živá mrtvola. Mohl jsem jenom mrkat. Tak mě viděli, ale nezáleželo na tom, co si mysleli. Hlavní věcí bylo, co jsem si myslel já. Představil jsem si sebe opět jako normálního člověka, který vychází z oné nemocnice.

V nemocnici jsem musel pracovat jedině s myslí, a když máte mysl, můžete něco složit do původního stavu.

Byl jsem napojený na dýchací přístroj a tvrdili mi, že sám nebudu moci už nikdy dýchat, protože mám zničenou bránici. Nějaký tichý hlas mi však nepřestával šeptat:" Dýchej zhluboka, dýchej zhluboka." Nakonec mě z přístroje odpojili. Byli v rozpacích, jak to vysvětlit. Nemohl jsem si dovolit vpustit si do mysli cokoli, co by odvrátilo mou pozornost od cíle nebo vize.

Stanovil jsem si cíl, že o Vánocích z nemocnice odejdu. A také jsem odešel. A odešel jsem sám po vlastních nohou. Řekli mi, že to nikdy nebude možné. Na ten den nikdy nezapomenu.

Čtenářům, kteří právě zakouší bolest, chci říci, že kdybych měl zrekapitulovat svůj život a říci lidem, co v životě mohou udělat, shrnul bych to do slov: "Člověk se stává tím, na co myslí."











Návštěva:
©Škola živé stravy 2011